Untitled Page

Hodnocení průběhu léčení

Neurčuji pořadí odstraňování problémů, protože bych zase zasahoval do posloupnosti dějů, které se mají dít. Navíc se souběžně se zdravotním stavem určitým způsobem mění i celý člověk.

Aniž bych to měl jako představu, říkám, že při meditacích zdokonaluji svůj systém a systémy všech na mě napojených pacientů se opravují (upravují) tím, "co u mě najdou". Proto musím být stále dokonalejší, aby oni u mě nacházeli stále dokonalejší dolaďování svých systémů. Proto medituji tolik hodin denně. Zdůrazňuji, že nemocní jsou napojeni na mě,ne že já na ně působím! Proto nemůžu reagovat na jejich např. akutní onemocnění, ani nemůžu snižovat nepříjemné problémy, které mohou být průvodním jevem (průchozím stavem) jejich uzdravování.

Protože mě nezajímá konkrétní stav orgánů nebo jiných parametrů nemocného, vymyslel jsem vyhodnocování průběhu mého působení pomocí stupnice 0 - 100, kde 100 je počátek komplexních změn nejen v celém fyzickém těle nemocného, ale v celém jeho systému. Rád tento princip přirovnávám k vaření masa - nejdříve musíme dosáhnout varu vody, ve které je maso ponořeno (hodnota 100) a potom vaříme tak dlouho, dokud je to potřeba. Protože je ale každá nemocná nebo jinak problémová část systému člověka chladičem, může trvat "dosažení varu" ve vyjímečných případech i několik let - stejně jako následné "vaření", které ale již neovlivňuji, ale pouze pozoruji a hlídám, aby "voda nevychladla". Pokud "voda chladne" nebo před dosažením "varu" delší dobu stagnuje znamená to, že můj systém ještě nestačí na všechny problémy nemocného. Potom mi nezbývá, než prodloužit dobu meditací. Zatím mohu říct, že se obvykle jednou za tři týdny "promedituji" o stupínek výš.

A tím jsem se dostal k praktickým příkladům výsledků mé práce. Protože velmi často ani nevím, co vlastně léčím (tedy o kterém z mnoha naleznutelných problémů nemocný skutečně ví), uvedu pouze ty některé konkrétní případy, kde byly na počátku lékařské nebo jiné objektivní nálezy a na konci mého působení tyto byly prokazatelně odstraněny:

    * Všichni čtyři alkoholici, na které jsem v poslední době působil na žádost nejbližších příbuzných (bez jejich vědomí), přestali do roka od zahájení mého působení buď úplně pít nebo - dle vyjádření příbuzných "si občas zajdou na jedno pivo".
    * Za stejných podmínek jsem dosud působil na tři narkomany závislé na pervitinu nebo heroinu. Také oni přestali do roka s drogami. Problém těchto dvou skupin byl ale v tom, že někteří začali být silnými kuřáky. To je sice z hlediska rodiny přijatelnější, ale já to považuji za svůj neúspěch. Myslím, že tato závislost mohla vzniknout absencí jiné činnosti. Bohužel, odstranění závislosti na kouření je zatím mimo moje schopnosti.
    * Mezi medicínou špatně léčitelné nemoci patří např. atopický ekzém. U těch mám prakticky 100% úspěšnost. Jako extrémní příklad bych uvedl léčení atopického ekzému u sportovkyně, která tráví mj. až 8 hodin denně v bazénu a navíc je vegetariánka, což u této nemoci není nejvhodnější, protože zejména citrusy a papriky tuto nemoc zhoršují. Po dvou letech působení byla zbavena všech problémů aniž musela omezit trénink nebo změnit jídelníček. (Jak jsem ale uvedl dříve, jedná se o "zvednutí laťky" spouštěcího mechanizmu, nikoliv o úplné odstranění této obranné reakce. Říkám to proto, že se stalo asi před rokem, že vypila během jednoho dne více než litr citrusového džusu a následně se opět objevila bouřlivá reakce, která se ale chovala jako akutní záležitost, kterou tělo dokázalo do dvou tří dnů samo srovnat.)
    * Případ mentální anorexie ve stavu, kdy pacientka byla již měsíc v nemocnici na kapačkách. Bála se i pít vodu, protože si představovala, že jí ztuhne v těle a ona umře. Nejdříve jsem na ni rok působil na žádost rodičů a potom jí to řekli. Po dvou letech mého působení jí prakticky všechno a našla sílu vyřešit si osobní problémy, které jí tento stav zhoršovaly.

    Takových a podobných příkladů je pochopitelně mnoho.

    * Díky meditacím jsem také získal schopnost sdělovat recepty "z jiného světa". Jsou to recepty na akutní stavy a obvykle "mě musí napadnout" při rozhovoru s nemocným. Pokud mě nenapadnou hned, nemůžu si je vynutit. Zajímavé ale je, že jsou to obvykle nepochopitelné (a hlavně nelogické) kombinace běžných kuchyňských surovin a platí pouze proto, že jsem je řekl. Vesměs jsou přísně individuální, ale mám i několik obecně použitelných, jako např.:

       1. na rýmu je vhodné sníst dva večery po sobě - vždy mezi 19.00 a 20.00 hod. - 10 dkg v čisté vodě (bez přísad) vařeného hovězího masa.
       2. Při bolestech páteře často pomůže ukrojit krajíček chleba a po jedné straně ho posypat sladkou paprikou. Potom ho přiložit na bolavé místo - ale pozor!! Přiložit neposypanou stranou na kůži.
       3. Žaludeční problémy lze často zklidnit zvětralou coca colou - 3x denně 1dcl (a někdy s trochou skořice)
       4. Zejména průjmová onemocnění jsou léčitelná červeným vínem - 3x denně 1dcl
       5. Na posilnění srdce (doporučuji i sportovcům): do 2dcl vody rozmíchat 0,5 dcl vodky bez příchuti, šťávu ze dvou citrónů a 2 pol. lžíce medu. Po rozmíchání dolít do 0,5 litru vodou (tedy celkem je toho půl litru). Pít během dne po hltech.
       6. Při nachlazení: 2 dcl vody, 1 káv. lžička skořice a jedna hladké mouky, 1 dcl bílého vína, 1 pol. lžíce mléka a jedna medu

          Dospělí - 2 dny 3x denně, 2 dny 2x denně a 2 dny jednou denně. Děti poloviční dávky. Obvykle nemocný už třetí den pociťuje značnou úlevu.

    * V posledních dvou letech jsem také úspěšně "vyčistil" několik domů a bytů od různých nepříjemných projevů duchů, hlučných duchů (Poltergeistů) nebo silně negativních energií.

    Tady bych se chtěl trochu pozastavit u techniky, kterou používám a která je opět trochu neobvyklá: Především nikam nejezdím ani nechodím a nikdy jsem nebyl osobně v místě projevů. U duchů - kteří jsou obvykle z kategorie zbytků mrtvých - vycházím z předpokladu "že jsou". Sednu si a řeknu jim (mentálně - na dálku), že předpokládám, že si neuvědomují, že jejich přítomnost se projevuje v našem světě a je uživateli toho bytu nepříjemná. Potom je požádám, ať ustoupí "o schodek výš" - ne aby odešli nebo zmizeli, ale abychom jejich projevy nevnímali.

    Pokud se někdo cítí být pod vlivem magických sil (někdo na něj působí), dovolím mu, aby vše, co k němu přichází, posílal na mě - vím toho o magii dost, abych si to mohl dovolit.

    Pokud se jedná o silně negativní místa (pohřebiště atd.) potom se snažím v meditacích omezit jejich vliv na osobu, která tím trpí.

    Principem je vlastně vždy omezení vnímání a ne zrušení zdroje. Je to "kamarádský" přístup, protože nemám rád omezování kohokoliv.

    Všechny tyto metody se dosud projevili jako úspěšné (byť ne ve všech případech).

    * Samostatnou kapitolou jsou potom případy různých druhů rakoviny. Já tu nemoc považuji za natolik záhadnou, že se bojím říkat, že jsem ji skutečně vyléčil. Pravda je, že jsem se podílel na vyléčení mnoha desítek nemocných, Protože mi ale nevadí souběh s léčením jakoukoliv alternativní, doplňkovou nebo klasickou medicínou, netvrdím, že je to pouze moje zásluha. Nezakazuji lidem žádný způsob léčení, protože nevím, jak bych se choval já sám v jejich situaci. Každému říkám, ať dělá, co sám uzná za vhodné, aby si časem nevyčítal, že měl udělat něco jiného. U těžce nemocných lidí totiž považuji pohodu za nejdůležitější faktor. Jak jsem řekl již dříve, není ani tak problém zastavit progresivitu, ale je problém opravit poškozené tkáně. A když má někdo metastázy nebo devastaci tkání velkého rozsahu, zastavení mu moc nepomůže. Proto se alespoň snažím, abych člověkovi, kterému už není pomoci, alespoň pomohl dožít se smrti v relativní pohodě. Netvrdím, že se to podaří vždycky, ale snažím se až do konce. Paradoxně navíc ten člověk nemusí zemřít na rakovinu. Stalo se mi, že jsem léčil prokázanou Ca slinivky a asi po 4 měsících působení ten člověk v nemocnici zemřel. Při pitvě bylo zjištěno, že zemřel na embolii, ale nádor nebyl nalezen.

Po dohodě s jedním lékařem jsem souhlasil, že uděláme pokus za těch podmínek, o kterých jsem hovořil v úvodu - tedy budu působit na několik nemocných, u kterých budu znát pouze jméno a oni nebudou vědět o mě a mém působení, takže bude vyloučen faktor psychiky a placebo. Bylo to šest nemocných, u kterých lékaři předpokládali asi týden života. Dva jsem začal koncem května a čtyři v polovině června. Ke konci listopadu 1999 žili tři pacienti. Jeden z těch tří zemřel skutečně do týdne, druhý za jeden a půl měsíce a třetí začátkem listopadu. Vezme-li v úvahu, že když lékaři odhadují týden života, tak většinou myslí méně, potom si myslím, že je vliv tohoto mého způsobu působení na nemocné prokázán.

Protože nepovažuji znalost problémů nemocného za podstatnou, nevedu si takovou evidenci, která by mi umožnila obecně vypočítat nějakou procentuální úspěšnost. Navíc považuji každý jednotlivý případ za natolik individuální, že v žádné obecně platné statistiky nevěřím.